Jan Šmíd - Blog zpravodaje Českého rozhlasu

Dovolená v Provence

Objektiv z minulého týdne, kde jsme vás zavedli například i do tohoto půvabného zámku Vaux le Vicomte, byl posledním před prázdninami, během příštích dvou měsíců se budou reportáže už jen reprízovat. Já zítra mířím do Provence, kde budu dva týdny a pak se vrhám znovu na Champagne s cílem pokusit se všechno stihnout tak, aby Obrázky z kraje Champagne mohly vyjít před Vánoci. Uvidíme. Děkuji všem za vaše emaily, teď však na ně nebudu schopen odpovidat, nebot budu dva tydny mimo internet, odpovím po návratu do Paříže. Takže hezkou dovolenou.

Berdych - "miláček" Francie

Tomáš Berdych zřejmě v brzké době nedostane francouzský řád Čestné legie, ale jeho vztahy s Francií vykazují výrazné známky zlepšení. Francouzští novináři si ho před časem vybrali jako terč a vyhlásili ho nejméně sympatickým tenistou na okruhu. Berdycha určitě nemůžeme obviňovat z toho, že svým chováním připomíná „rozjuchané“ Španěly, ale označení „ledovec“, jak ho charakterizuje místní tisk, je možná až příliš silné. Náš hráč je povahy spíše introvertní než vyloženě arogantní.

Annecy - Objektiv v neděli 30.května

V neděli vysílá Česká televize v pořadu Objektiv v 10.30 naši reportáž z půvabného městečka Annecy. Navštívili jsme i okolí včetně jednoho exkluzivního hotelu, kde má svůj pokoj herec Jean Reno. Annecy kandiduje na pořadatelství olympijských her v roce 2018 – věřím, že si zachová svůj původ a ten nesmyslný cirkus zájmových kroužků se nakonec uskuteční někde jinde.

Paříž nově

Tyto stránky dostanou brzy novou podobu, ve zvláštních sekcích vám dám několik tipů na ubytování i na zajímavé restaurace v Paříži před blížícím se létem. V sekci video nabídneme krátké ukázky odvysílaných i chystaných reportáží. Ta příští by se měla vysílat v České televizi v pořadu Objektiv v neděli 30. května – navštívíme půvabné městečko Annecy

Stephen Clarke a jeho "nejmilejší" kniha

Už na besedách jsem doporučoval knihu Stephena Clarka Merde impossible, po skvělé prvotině Merde – Rok v Paříži, byly jeho další knihy spíše průměrné, ale tahle je vynikající. Navíc mi prozradil, jaký výrobce v kraji Champagne ho inspiroval k svéráznému vinaři, který dodal šampaňské na tu velkolepou svatbu. Do vesničky Ay, kde vinařství leží, se vypravím co nejdříve – snad se o tom dočtete v Obrázcích z kraje Champagne.

Foto: Joachim Dvořák, Labyrint

/Mezinárodní knižní veletrh, Praha/ – Merde!

Jak "z Paříže" nevyhrála...

Od Hany Růžičkové mi přišla na email informace o tom, že její kniha vyhrála v rámci soutěže TOURMAP. Protože se mě to trošku týká, tak přetiskuji její radost. Je to pro mě radostná či smutná zpráva?

…Moje prvotina ŠVÝCARSKO – CESTOPIS VE FOTOGRAFII, vydaná nakladatelstvím Mladá fronta, vyhrála ve třetí kategorii a umístila se před publikací „Z Paříže…“ od Jana Šmída (2. místo) a „Každý kopec má své… nej“ od Milana Silného (3. místo). Toto úžasné vítězství mne těší i proto, že konkurence byla opravdu silná a svá díla do soutěže přihlásili takoví autoři jako je můj kamarád Miroslav Náplava, dále Martin Mykiska, Ivan Orel, Hynek Adámek a mnoho dalších.

Moulin Rouge v neděli

V neděli 16. května vysílá Česká televize v pořadu Objektiv naši reportáž z Moulin Rouge. Průvodcem nám bude Mario Berousek, který v slavném kabaretu vystupuje. Vy všichni, kteří jste byli na mém povídání o Paříži reportáž znáte, přesněji, její hrubou verzi. Teď můžete

Besedy "z Paříže"

Už jsem zpět v Paříži a všem, kteří vyhráli průvodce po Paříži, by měla výhra přijít každým dnem. Jinak se pokusím brzy splnit, co jsem slíbil, vyfotím nápis Jeden za všechny, všichni za jednoho a půvabné milovnici knih i knihkupectví Shakespeare, jak vypadá dnes. Dostávám hodně dotazů týkajících se onoho hotýlku, neustále ztrácím a znovu nacházím své poznámky, kde mám jeho adresu – v každém případě je to ulice Saint Dominique. Adresy hotelů s fotkou připojím zřejmě až budu mít novou tvář svých stránek. A také Facebooku. Zkouším si pospíšit.

Brigitte Bardotová

Tak takhle vypadá výstava BB v Boulogne-Billancourt. „Byla jsem naprosto fascinována tím, jak bylo její tělo dokonalé. Hledala jsem jakýkoliv drobný nedostatek, jakoukoliv chybička na něm. Naprosto marně.“ Jane Birkinová

AU REVOIR - 2009

Na internetových stránkách MF Dnes se objevila informace, že k 31.12. ve Francii končím. Dostal jsem několik dotazů na podobné téma, takže potvrzuji, že jako zpravodaj Českého rozhlasu budu v Paříži skutečně do konce roku. Co bude pak se uvidí….

U velkého kuchaře Escoffiera

V našich knihkupectvích můžete najít objemnou knihu, která se jmenue Moje francouzská kuchyně. Napsal ji Auguste Escoffier, který je považován za krále francouzských kuchařů, v knize shromáždil recepty tvořící páteř francouzské gastronomie. Takhle vypadá jeho muzeum.

Renoir v Cagnes sur Mer

Lepší místo ke svému životu by si Auguste Renoir asi jen těžko mohl přát. Z svého domu v Colette měl krásný výhled na moře, v zahradě, jak slyšíte, o sobě dávaly vědět cikády, měl to božský klid – přesto tady vůbec nebyl šťastný.

Krokodýlí farma

Znáte tuhle krokodýlí farmu? Najdete ji na cestě do Provence, je kousek od Montelimaru a určitě stojí za zastávku.

D-Day- Colleville sur Mer

Na hřbitov v Colleville sur Mer jsem se dostal zrovna ve chvíli, kdy tam vyznamenávali válečné veterány. Za fotografii chtěl Ducky nejprve padesát eur, potom cigarety a pak už se jen chechtal. Obamu na fotce nemám, veteráni byli zajímavější. A zajímavější byla i zastávka v Port en Bessin u našeho Military Clubu. Ale o tom až za týden. Tady je reportáž, která se na D-Day vysílala v Zápisníku zahraničních zpravodajů

Cannes 2009

Takhle to vypadalo v Cannes. Přikládám text ze Zápisníku zahraničních zpravodajů, který se vysílal v neděli 24.5. Skončilo mé období cestování, teď už bych se měl hlásit častěji.

Malý Mikuláš - /Objektiv - 29.3./ - archiv ČT

pátek-20.3. Kundera a nesnesitelná lehkost mé hlouposti

Ve čtvrtek 26.3. vychází ve Francii nová kniha Milana Kundery. Její název Une rencontre pro mě bude symbolizovat setkání s mou hloupostí. Aneb, jak to vypadá, když zpravodaj nepřemýšlí.

pondeli 16.3.

Věřím, že se vám dívka z karnevalu v Nice líbí, pro mužskou část návštěvníků mé stránky mám ještě těžší kalibr, ale trochu váhám. K vašim dotazům ohledně besed: 3.4. Brno a předběžně 8.4. Olomouc a večer Zlín, 9.4. Ostrava a 10.4. Třebíč. Budu se těšit.

Malý Mikuláš - ZZZ 14.3.

Vychází další Malý Mikuláš! Navíc v Paříži začala skvělá výstava tohoto hrdiny, který tak skvěle pozoruje ten idylický život kolem sebe – Vendelína, co se pořád cpe, Kryšpína, nejhoršího žáka ze třída, Augustýna, který má bohatého tatínka, Viktorína, dohližitele Polívku a samozřejmě, mazánka paní učitelky, Celestýna

Perouges-vesnička Tří mušketýrů

Asi třicet kilometrů severovýchodně od Lyonu najdete vesničku, kde se točilo několik verzí filmu Tři mušketýři.

Amboise

Zámek, kde je pohřben Leonardo da Vinci a kde dostanete českého průvodce

čtvrtek 29.1.

Mohu někdy otevřeně přiznat chybu? Myslím, že ano. Tak tedy, považuji za svou velkou chybu, že jsem nakonec nejel do Lyonu na tu skvělou gastronomickou soutěž Bocuse d´Or.

Kouzelný hotel Cour de Loges

Hotel Cour de Loges v Lyonu je místem, kde se jak místní, tak hlavně turisté zastavují během procházek historickou částí města. Mají k tomu určitě důvod, zejména dvůr hotelu, sloužící jako lobby je nádherný a můžete si klidně sednout třeba na kávičku.

Alpe d´Huez

Je to místo z kterého mají cyklisté hrůzu, najdete tu i nejdelší sjezdovku na světě, skvělé prostředí na lyžování pro rodiče s dětmi a hlavně slunce. To všechno je Alpe d´Huez.

Belmondo a jeho pes

Odcházím z kina UGC Gobelins ve třináctém pařížském obvodu. Odskočil jsem si tam z nedaleké rue Mouffetard krátce po obědě. Nedokážu odhadnout, jaké bylo složení diváků na večerních představeních, ale tady bylo osmdesát procent žen. A většina z nich měla v očích slzy.

Annecy

Přijíždíte-li do padesátitisícového Annecy, které najdete v regionu Rhone-Alpes nedaleko Chamonix a švýcarské Ženevy, upoutají vás na ceduli s názvem města čtyři květiny, znamená to, že Annecy dostalo vůbec nejvyšší ocenění v kategorii Ville Fleurie, což bychom mohli přeložit jako rozkvetlá města.

ZZZ- neděle- 14.12. komisař Moulin

Kdo by neznal komisaře Moulina. Yves Renier, jeho představitel vydal před několika týdny zajímavou knihu. Pochopil jsem z ní, proč ho hrál tak realisticky.

ZZZ - sobota - 13.12. Barevny svet Lyonu

Co dělat s šedivými bloky budov? Jak učinit své město krásnějším? Zajeďte do Lyonu a pochopíte to.

Obrázky z Provence podruhé - ukázky!

Děkuji vám všem, kteří jste se za mnou přišli podívat do Tábora, Českých Budějovic a Plzně a oceňuji zejména ty, kteří dokázali stát v Praze u rozhlasu frontu v takové zimě. Příště s tím něco musíme udělat, doufám, že jste to ve zdraví přežili. V každém případě jsme asi utvořili rekord, dvě hodiny a čtyřicet minut jsem asi ještě nikdy nepodepisoval. Už vás zdravím z Paříže, brzy dám o sobě zase vědět.

Autogramiády Obrázků z Provence podruhé

St. Tropez

Trochu jiné St.Tropez. Pojďte se podívat, jak také může vypada město, které známe hlavně jako oblíbenou turistickou destinaci. Zkuste si ho projít jako já, možná si ho dokonce oblíbíte. /ZZZ-sobota 15.11. Radiožurnál/

Jean Marais

Jean Marais byl jedním z nejslavnějších francouzských herců všech dob. Začátkem měsíce byla na pařížském Montmartru otevřena výstava k desátému výročí jeho úmrtí, v sobotu 11. listopadu tomu bylo přesně deset let, co Jean Marais zemřel.

Peter Mayle

V sobotu 22. listopadu se v ZZZ bude vysilat rozhovor s autorem knih Rok v Provence, Hotel Pastis, Navždy Provence nebo Dobrý ročník, Peterem Maylem. Setkal jsem se s ním v městečku Lourmarin, kde žije, v kavárně Chez Gaby, kterou miluje.

Muzeum vývrtek

Muzeum vývrtek může založit jen někdo, komu se to v hlavě točí o poznání rychleji než ostatním. A nebo – kdo je od přírody hravý. Jako starosta města Ménerbes Yves Rousset-Rouard. Je to přesně ten typ člověka, který musí mít deset aktivit a všechny dělá dobře

Vyšly nově Obrázky z Provence-2.vydání

„Když Bůh stvořil Provence, nechal si pro tento malý kout na jihu Francie v rukávu snad všechna esa. Najdete tu nádherné blankytně modré moře, rozsáhlé kvetoucí zahrady, pásy úrodných vinic, bohaté lesy, vysoké kopce i hluboké kaňony – a hlavně tu najdete slunce.“

Jan Šmíd vás provede městy jako Cannes, Arles, Marseille, Avignon či Nice, po malebném venkově i krajem slavných malířů. Vítejte v Provence.

Chateau la Canorgue

To se takhle jednou opili režisér Ridley Scott a jeho dlouholetý přítel, známý spisovatel Peter Mayle – oba bydlí jen malý kousek od sebe, Mayle v městečku Lourmarin a Scott v Oppede, v půvabné oblasti pohoří Luberonu. „Víš co, napíšeš knihu a já natočím film,“ navrhl Scott a tak se zrodil Dobrý ročník.

Cannes aneb festival politické tvorby

Je to opravdu krásný festival. Každý, kdo něco znamená, tady chce být viděn. Dostat se na prestižní večírek je stejné, jako vyhrát v loterii. A co teprve když vás někdo pozná na ulici a začne fotografovat? Všichni lidé od filmu, šéfové firem, politici či další výrazné osobnosti našeho života po tom neskutečně touží. A filmy? Jaké filmy?

Obrázky z Provence

Druhé vydání knihy Obrázky z Provence (poprvé vyšly v roce 2000), by se v knihkupectvích mohlo objevit do konce června. V tuto chvíli se text láme, kniha bude jinak graficky upravena a doplněna o kapitolu, v níž se vracím po osmi letech na stejná místa. Až bude hotová obálka, najdete ji tady, na těchto stránkách. DVD – Postřehy z Burgundska je hotové. Čekáme jen na potvrzení autorských práv, aby se DVD mohlo prodávat

Reflex - Guide Paříž

Díky za vaše reakce na průvodce po Paříži, který vyšel jako příloha Reflexu. Dostal jsem poměrně dost emailů, teď v Cannes mám sice méně času, ale na všechny se pokusím odpovědět alespoň několika řádky. Pokud máte v Paříži nějaká zamilovaná místa i vy, nebo jakékoliv příhody, klidně mi o nich napište, třeba je zařadím do zase jiného průvodce – tedy s vaším svolením, pokud by šlo o něco delikátnějšího.

Cannes 2008

Tak jsem viděl Indyho. Někteří kolegové na něj stáli hodinu a půl, já jsem přišel k festivalovému paláci třičtvrtě hodiny před začátkem a zrovna začali pouštět dovnitř. Tak jsem plynule pokračoval a brzy jsem si to vyšlapoval po červeném koberci. Film mě rozhodně nezklamal, na rozdíl od mnoha jiných snímků. Ale nejvíce se těším na Maradonu a Polanskiho. A samozřejmě Quentina Tarantina, ale na toho se zřejmě nedostanu, podezírám některé novináře, že si na jeho čtvrteční seminář půjdou stoupnout do fronty už zítra.

V království zvaném Cannes- Reflex 2007

Telefon zazvonil krátce po osmé. „Už toho mám plné zuby, stál jsem tam tři hodiny, ti lidi jsou fakt jak blázni…,“ slyším nadávat kolegu Šibíka, který se pak na okamžik odmlčí. Čekám co přijde, po tomto dramatickém úvodu jistě něco schovává v rukávu. Nemýlím se, Honza si ten moment ještě chvíli vychutnává a pak spustí. „…Ale mám ji. Titulku. Vyfotil jsem Delona!“

NOVINKA! Obrázky z Burgundska

Burgundsko, jeden z nejkrásnějších francouzských regionů, je další zastávkou Jana Šmída na cestách po Francii. Kraj znamenitého vína, vynikající gastronomie i úchvatné architektury je považován za vznešené srdce Francie. Zastavíme ve vinařském ráji Cote d´Or a poodhalíme tajemství nejdražšího vína na světě (Romanée Conti), pochopíme, proč je burgundské víno tak výjimečné a proč se pije pouze k jídlu. Podíváme se na historická místa Vezelay, Fontenay a Cluny s kdysi největší církevní stavbou v Evropě. Zastavíme se v Chateau de Bussy-Rabutin a na dalších zámcích, kde se točily filmy např. Cyrano z Bergeracu nebo Čokoláda.

Nový rok z Paříže

Po Vánocích v Pelhřimově jsem opět v Paříži. Všem vám přeji šťastný nový rok. Děkuji všem, kteří se podíleli svými tipy na Zápisníku zahraničních zpravodajů, který jsem moderoval- většinu autorů jsem zvolil na základě vašich hlasů, jako váš největší oblíbenec mi vyšel Gregor Martin Papuzcek. Od nového roku bude mít Zápisník jen jednoho moderátora a vy z vás, kteří pořad posloucháte, jistě oceníte, že ho můžete poslouchat ve skvělém dopoledním čase v sobotu i v neděli.

Koho chcete slyšet v Zápisníku zahraničních zpravodajů?

V sobotu 22. prosince budu z Prahy uvádět tradiční Zápisník zahraničních zpravodajů. Protože to bude na delší dobu můj poslední Zápisník v roli moderátora, napadlo mě, že bych vám mohl dát příležitost se na pořadu podílet. Pokud mi do středy 12. prosince napíšete, koho byste v pořadu rádi slyšeli, mohu vám slíbit, že první tři zpravodajové či spolupracovníci, kteří vyjdou z vašeho pořadí, v pořadu uslyšíte.

Setkání s Obrázky z Burgundska

Po 19.11. Rakovník – 12. 00 Městská knihovna /beseda pro studenty/ – 14. 00 autogramiáda – knihkupectví MK, Husovo náměstí, České Budějovice 17.00 – autogramiáda – Euromedia, U Černé věže 19.00 – beseda – kavárna Au chat Noir

Út 20.11. Uherské Hradiště – 16.30 autogramiáda Dum knihy Portal , Zlín – 18.00 Baťova vila – beseda

St. 21.11. Olomouc – 15.00 knihkupectví Beta, Edelmannuv palac, Brno – 17.00 Barvič a Novotný, Česká ulice- beseda

Čt. 22.11. Praha – 16.00 Luxor, Václavské náměstí, křest /kmotr Adolf Born/

Pá. 23. 11. Jihlava – 16.00 knihkupectví Otava- autogramiáda, Pelhřimov 18.00 Vytopilovo knihkupectví – autogramiáda 19.00 Městská knihovna – beseda

ZZZ z Paříže!

V sobotu 17.11. vysíláme Zápisník zahraničních zpravodajů z Paříže. Bude věnován vínu. V průběhu dvou týdnů, které do jeho vysílání zbývají, vám zkusím trochu přiblížit, jak se takový pořad připravuje. Ani vám nedám možnost mi napsat, koho byste si tam přáli. Pět zpravodajů, které v pořadu uslyšíte, jsem už vybral…

Burgundsko v dohledu

Obrázky z Burgundska by měly vyjít v polovině listopadu. Tímto děkuji všem, kteří mi poslali svůj názor na obálku knihy. Měli jsme v rámci nakladatelství velmi zajímavou debatu a pohled můj a grafika knihy se diametrálně lišily. Nakonec jsme si řekli, že kniha je přece určena pro čtenáře, že by bylo dobré se zeptat jich. Proto jsem několik z vás oslovil a děkuji za váš názor – dopadlo to naprosto jednoznačně a na obálce, kterou vidíte se shodla velká většina z vás.

Léto!

Milí přátelé, je neuvěřitelné, že jsem se tak dlouho neozval, že se na mé stránce po řadu týdnů nic nezměnilo. Po sérii – prezidentské volby, festival v Cannes a tenis Roland Garros jsem však hodně dlouho lapal po dechu a nebyl schopen už dále komunikovat. Rád bych to však změnil a od záři se budu hlásit pravidelně každý týden. V současnosti jsem doma v Čechách, střídavě v Pelhřimově a Praze, hraji tenis a fotbal a snažím se dokončit Obrázky z Burgundska. Tím také odpovídám na četné dotazy, kdy by měla kniha vyjít. Budu se ji snažit dopsat teď o své dovolené, v Praze jsem se už sešel s ilustrátorkou Martinou Skala, která tak hezky udělala Paříž a doufám, že knížka by na podzim mohla být v prodeji. Časem se snad dostanu i k tomu, že vám na svých stránkách poradím, co je nového v Paříži a těm, kteří se sem chystají se budu snažit dát i nějaký tip na něco zajímavého, co by měli vidět. Uvidíme, jak se to bude dařit. Takže zatím děkuji za přízeň a v září se opět přihlásím.

Obrázky z Burgundska

Burgundsko je kraj znamenitého vína v čele s proslulým Romaneé Conti. Mezi Dijonem a Beaune najdete nejdražší pás vinic na světě. Nádherné romantické stavby můžete obdivovat ve Vezelay, odkud se vypravují poutníci do Santiaga de Compostella, či ve Fontenay nebo v Cluny. Právě v těchto místech se točila řada slavných francouzských filmů včetně Cyrana z Bergeracu. A aby nebylo těchto památek málo, ještě jeden středověký hrad- Guedelon, se s použitím techniky 13. století právě staví…

Nová kniha Jana Šmída „Obrázky z Burgundska“ (vyjde v listopadu 2007) vás také přesvědčí o tom, že Burgundsko je region radosti, kde lidé umí žít – ať už ho poznáváte v autě, na kole nebo na lodi, neboť tu najdete přes tisíc kilometrů kanálů a splavných řek. Je to místo, kde se potkává historie se současností a kde každému chutná, region, který sice nemá moře, ale má moře vína.

18.týden (duben - květen)

Pro zahraničního zpravodaje jsou prezidentské volby nejen událostí roku, ale také událostí jeho zpravodajského období, může zažít jenom jedny. Ve Francii jsme teď přesně uprostřed obou kol a já jen žasnu nad tím, že volba prezidenta může proběhnout také tak, že kandidáti hned nemusejí dělat ze všech lidí pitomce. Možná jsem pod vlivem amerických voleb a těch nezbytných kožených úsměvů, balonků v národních barvách a čistého osobního rejstříku. Každičká chyba z minulosti se trestá – každé selhání může být smrtící – jen si představte, že by nebohý Bill s těmi svými lidskými slabostmi, kandidoval těsně poté, co by se provalilo jeho laškování s kyprou Monikou.

Champs Elysées - U konce s dechem

Je to jeden z nejznámějších záběrů francouzské Nové vlny. Michel Pocard doprovází Patricii Franciniovou, která na ulici prodává New York Herald Tribune. Jean Luc Godard oba herecké představitele nijak zvlášť neinstruoval. A tak se Jean Paul Belmondo a Jean Sebergová jen tak procházeli. Po nejkrásnější ulici světa, jak tvrdí Pařížané. Ve filmu „U konce s dechem“ se taková zdála.

Prezident tvrdé ruky

Když v době nepokojů na předměstích koncem roku 2005 hájil tehdejší ministr vnitra Nicolas Sarkozy tvrdý postup vůči té „chásce“ jak označoval mladé výtržníky, postavil se mu dokonce člen vlastní vlády. Ministr-zmocněnec pro rozvoj pracovních příležitostí, syn alžírských imigrantů, Azouz Begag řekl o Sarkozym, že svým ostrým postupem věci jen zhoršuje. Sarkozy byl vzteky bez sebe. Zvedl telefon a ministrovi vyčinil: „Ty neloajální darebáku, rozbiju ti hubu!“ Azouz Begag těsně před volbami vydal knihu, v níž shrnuje dva roky svého působení na ministerstvu a nenechává na Sarkozym nitku suchou. Odhaluje tak do značné míry jeho největší slabinu – slabé nervy.

16. týden (duben)

Václav Havel je jediný politik, který mi kdy usnul při rozhovoru. Stalo se to kdysi na konci státní návštěvy ve Washingtonu, kdy jsme rozhovor odkládali tak dlouho, až nakonec zbyla prezidentovi chvilka před odletem pozdě večer. V salonku letiště jsem položil otázku, prezident se do odpovědi stále více zamotával a najdednou jsem si všiml, že ho normálně přemohl spánek – pan prezident usnul.

14. týden (duben)

Když jsem se po našem nedělním zápase zeptal svých spoluhráčů Amitoushe, Raschida a Yasmina, kde budou volit, jen si tak povzdechli: „Ach volby, no to bude hrůza. Jestli vyhraje Sarkozy, snad abychom se odsud pakovali – jak to vypadá u vás, že bychom se tam usadili? – zeptali se mě s nadějí, ale já je v tomto směru moc neuklidnil. Nemyslím si, že by měli v naší „homogenní“ společnosti snadný život. Na trhu na place Monge, kde se prodávají ryby, kuřata, zelenina, sýry či olivy, stojí dobrovolníci a prodávají své kandidáty – každému vtisknou do ruky leták s programem Royalové, Sarkozyho či Bayroua. Ale nejvíce mě v poslední době zaujal nápad oslovit svodvacet hráčů první francouzské ligy – kteří měli listu l´Equipe dodat svůj komentář k volbám.

12. týden (březen)

Říká se, že v životě můžeme litovat jen toho, co jsme neudělali. Nevím, jestli s tím tak úplně mohu souhlasit. V sobotu se v Paříži v blízkosti Montmartru na náměstí Pigalle sešlo několik desítek prostitutek, aby protestovaly proti útlaku. Původně jsem měl v úmyslu se tam vypravit, ale když jsem zjistil, že prostitutky nejsou pravé, neb mnoho z nich tvořili transsexuálové, dobrovolně jsem rezignoval na to, nabídnout vám několik exkluzivních a zajímavých rozhovorů.

11. týden (březen)

Zpět ve Francii, volební horečka začíná. Když tak přemýšlím o těch několika dnech, které jsem strávil doma v Čechách, tak mám radost i z toho, že se mi podařilo vidět tři české filmy, které jsem hrozně moc chtěl vidět. O snímku „Obsluhoval jsem anglického krále“ jsem se už zmínil, je to výborný film a myslím, že bude pro svou noblesu ale třeba i jisté vizuální požitkářství úspěšný i v zahraničí. V tradici odpoledních představení jsem pokračoval i v případě „Krásky v nesnázích“, asi nejlepšího filmu celého loňského roku. Výborný scénář, každá scéna má nějaký smysl, film je možné vnímat v několika rovinách. Skvěle je naznačena jistá ambivalentnost života, nic není jednoznačné, ale má i své „ale“, jak už to tak chodí. O tom, jak Hřebejk umí pracovat s herci, už bylo napsáno hodně. Skvělý zážitek, viděl jsem film těsně před odjezdem do Francie a vlastně mi běžel v hlavě celou cestu.

10. týden (březen)

Netušil jsem, že Francie je od nás tak vzdálená. Pokud samozřejmě někdo neukradne obrazy Picassa. Ale jinak se u nás o této zemi příliš nemluví. Když jsem v Čechách, tak vlastně nevím, co se ve Francii děje – tedy pokud si nečtu na internetu francouzské noviny. Ale alespoň lépe pochopím, co je pro nás podstatné. A jak se dívat na volby. Cestu domů jsem využil i k tomu, abych viděl několik filmů, o nichž se mluví. Nejlépe je chodit do kina brzy odpoledne, diváků moc není a neruší vás. Když jsem viděl Anglického krále a vzpomněl si na recenze, musel jsem se smát. Co jen by kritici neudělali pro vlastní zviditelnění. Film je to samozřejmě výborný, České lvy si zaslouží a já doufám, že se bude v nesoutěžní sekci promítat i v Cannes. Myslím, že Francouzům ta noblesa bude vyhovovat. Tolik krátký pozdrav z Čech, v polovině týdne se vracím, v pondělí se tedy přihlásím už z Francie.

9. týden (únor - březen)

Pro nás, zahraniční zpravodaje, je důležité vidět občas svou pracovní zemi z odstupu. Příští týden k tomu budu mít jedinečnou příležitost, chystám se domů a v sobotu budu z Prahy moderovat Zápisník zahraničních zpravodajů se svým kolegou v USA Alexandrem Píchou. Pokud vás už teď zajímá, co tam bude tak vězte, že jsem se před malou chvílí domluvil s Jaromírem Markem na příspěvku o Českých bratřích v Himalájích, Lubomír Smatana byl v nejvýše položené chatě v Tatrách, potom jsem přemluvil Vědunku Lunardi z Itálie, která byla na setkání s mým velkým oblíbencem Enniem Morriconem. O posledním příspěvku ještě přemýšlím a samozřejmě, hned na úvod nás Alex Pícha zavede na americký středozápad. V Zápisníku se soutěží o zájezd, ale to možná už víte.

8. týden (únor)

Tak jsem viděl La Móme. Film o životě Edith Piaf. U nás se bude promítat v květnu a myslím, že ho mohu vřele doporučit. Už jsem se zmínil o tom, že tuto zpěvačku a její chrčivé rrrr moc nemusím, ale film je to zajímavý. Není to klasický životopis, režisér Dahan pomocí různých flashbacků a změn časových rovin vyprávění stupňuje a dramatizuje. Navíc ve filmu poznáte kostel svaté Ludmily, některé ulice v Praze a také Marka Vašuta v malé roli lékaře.

7. týden (únor)

Vypravil jsem se na Montmartre. Přestože pro někoho znamená Paříž hlavně tato čtvrť, já ji příliš v lásce nemám. Je to podivná směs sex shopů, nejrůznějších mazanic od pochybných malířů, které turisté kupodivu stále kupují, ale i hezkých zákoutí s půvabnými schodišti, protože Montmartre leží v kopci. Pořád tam bydlí hodně mladých lidí, atmosféra v hospůdkách je příjemná, ale pak zajdete o dvě ulice dál, do čtvrti plné přistěhovalců, a všechno se změní. Část kolem Barbes už nemá téměř žádný půvab a stanice metra Chateu Rouge patří večer k nejnebezpečnějším ve městě. Je to místo plné kontrastů.

6. týden (Leden - Únor)

V neděli se v katedrále Notre-Dame sloužila mše k 30. výročí založení charty 77. Slyšeli jsme tak češtinu i slovenštinu a byl to opravdu zážitek. Katedrála je obrovská, všechno, co bylo ve francouzské historii důležité, je spojeno právě s tímto místem, před katedrálou je Point zero odkud se měří vzdálenosti po celé Francii… Zvláštní místo.

Po stopách Amelie

Jako každé úterý si šel Dominique Bretodeau, bydlící na rue Mouffetard 27, koupit kuře. Dával si ho s pečenými bramborami a začínal vždy od biskupa. Ale toho dne ho překvapilo zazvonění telefonu – po chvíli rozpaků vzal sluchátko, volající zavěsil a pan Bretodeau pak před sebou spatřil malou kovovou krabičku se svými životními vzpomínkami. Krásná scéna.

Natáčela se před kostelem Sv. Medarda, jedna strana byla vylepšena stěnou z květin a obchůdky, které zabírá kamerá jsou dnes jiné. Telefonní budka tam také nestála – v těchto místech dnes najdete trh. Když jdu kolem, což je téměř každý den, tak si na tu scénu vzpomenu, ale pamatují si ji i jiní Pařížané.

Vyhraje francouzské volby šarm?

Když v létě letošního roku přinesl časopis Voici fotografie Ségoléne Royalové v modrých plavkách, jak skotačí se svým životní partnerem Francoisem Hollandem na břehu Středozemního moře, radilo jí několik přátel, aby týdeník zažalovala za narušení soukromí. Ségoléne by to ani nenapadlo.

V roce 2005, rok poté, co byla zvolena prezidentkou regionu Poitou-Charentes se objevila na titulní straně magazínu italského deníku Corriere della sera. Známý fotograf Helmut Newton ji zachytil v pozici filmové hvězdy, s rukama ve vlasech. „Krásná Francouzka, delikátní a levicová,“ zněl titulek. Segoléné se rozhodně nestydí za to, že je krásnou ženou a na svých půvabech staví tak trochu i volební kampaň.

Ještě před rokem o ní široká veřejnost moc nevěděla. Jako ministryně pro rodinu nebyla příliš výrazná a upozornila na sebe snad jen zavedením otcovské dovolené, což byl krok, který byl časem hodnocen kladně. Jinak se moc neprojevovala. Do politiky se dostala jako spolupracovnice bývalého prezidenta Francoise Mitteranda, který měl slabost pro krásné ženy. Ale objevovaly se i jiné spekulace.

Kouzla Paříže

Nevěřte tomu, že Champs Elysées už to má za sebou. Říká se, že její věhlas pomalu vyhasíná. Ale není to tak úplně pravda. Návštěva Paříže se určitě neobejde bez krátké zastávky na „ nejkrásnější třídě světa“, jak se této ulici také přezdívá.

Pokud se rozhodnete si to tady trochu užít, nakoukněte do prodejny Louis Vuitton a pak se alespoň na chvíli zastavte naproti v Le Fouquet´s. Je to nejproslulejší podnik na Champs Elysées. Právě sem chodí filmové hvězdy, režiséři, producenti a všichni ti, kteří si myslí, že bez jejich přítomnosti by slavná třída ztratila něco ze svého lesku. Pokud si dáte jenom kafe, tak za něj zaplatíte 12 eur a máte-li hlad, tak bych vám radil, abyste se naobědvali raději někde jinde. Místo je to však tak vyhlášené, že sem některé turistické agentury dokonce pořádají zájezdy. Nedivte se proto, když kolem sebe uvidíte japonské turisty. Ti personálu nevadí. Zpravidla si totiž něco objednají.

4. týden (Leden)

O víkendu jsem se vrátil z Chamonix, reportáž z hor bez sněhu šla v pondělí ráno, v 6.50. V sobotu večer přijel Honza Vytopil, který je mluvčím České mise při EU v Bruselu a vymyslel skvělé internetové stránky. Celou neděli běhal po Paříži s foťákem, město mu zjevně imponuje /překvapivě/.

3. týden (Leden)

Největším zážitkem měsíce je určitě výstava Adolfa Borna v Paříži, která probíhá ve známé galerii Pont Neuf. Na vernisáži byl sám autor se svou ženou a v úplně narvaném sále návštěvníci na ilustrace k pražskému Golemovi snad ani neviděli. Adolf Born je někdo, koho mám hrozně rád, a myslím, že každého Čecha musí naplňovat hrdostí, když třeba v knihkupectví na St. Michel najde Bajky Lafontaina či Tři mušketýry právě s jeho ilustracemi.

Šampaňské a katedrála

Čím připíjet na Silvestra? Proč ne třeba pravým šampaňským, které pochází z půvabného kraje CHAMPAGNE ve Francii. Je to Mekka šampaňského a za tímto nápojem sem každý rok jezdí stovky turistů.

Hlavním městem všech sklepů se šampaňským je Épernay. Právě odsud se vyráží do půvabné krajiny kraje Champagne, populární je zejména okruh po vesnicích, které nesou označení „le plus beau village en France“, nejkrásnější ve Francii.

Každý zná šampaňské, ale málokdo viděl tu pohádkově krásnou krajinu. Pojďme se tedy podívat, odkud slavný nápoj pochází. V závěru roku sice není cesta po nejkrásnějších vesnicích šampaňského asi tím nejlepším nápadem, je tam stejná zima jako u nás, ale je v tom jistá symbolika. Blíží se Silvestr a strávit ho bez skleničky šampaňského je pro mnoho rodin nemyslitelné.

Prosinec

Beaujolais je tady!

Beaujolais je konečně tady! Tradičně na třetí listopadový čtvrtek se nejen ve Francii otevíraly lahve letošního ročníku tohoto červeného vína. Na světové trhy ho tento rok vinaři z regionu, ležícího severně od Lyonu, poslali 430.000 hektolitrů. Někteří z vás si možná udělali zastávku v restauraci, která začala nové beaujolais nabízet, takže už víte, jak letošní víno chutná. Já jsem oblast, odkud víno pochází, navštívil krátce před tím, než se lahve beaujolais chystaly k otevření.

„Zamiloval jsem se do této vesnice před dvaceti lety. Jen se rozhlédněte kolem sebe, vidíte tu krásu? Jsme v oblasti Pierres Dorées, o které hodně Italů říká, že jim připomíná Toskánsko. Pokud tady budete cestovat, tak je to názor, který ještě mnohokrát uslyšíte,“ říká Roger Piola z první vesnice, kterou jsem z kraje Beaujolais viděl. A dodal, že je beaujolais cvíno, které se pije mladé, ale že ho nemůže tak ocenit, protože téměř vůbec nepije červené. Má raději bílé, což zní možná trochu podivně, ale bílé tady najdete také.

Listopad 2

Na konci světa

V bretaňském městě Lorion byla před týdnem zahájena unikátní výstava. Skupina jihočeských výtvarníků pod vedením Aleny Schellové se rozhodla vystavovat své obrazy inspirované rázovitým francouzským krajem. Také proto jsem se tam rozjel. Byl jsem výstavou doslova unesen a kdybych mohl, tak si určitě nějaký ten vystavený obraz koupím.

Listopad 1

Říjen

Září

Muzeum dekorativního umění

Proč by nás mělo zajímat, jak se bydlelo dříve? – ptají se jistě mnozí současníci a možné odpovědi jsou určitě nejméně dvě: pro jedny je to třeba důvod k tiché závisti kvůli přepychu a bohatství, pro další je historie tím, čím by měla být zejména – tedy zdrojem poučení a inspirace. Většina návštěvníků Muzea dekorativního umění, které v Paříži nedávno znovu otevřeli, a to po deseti letech, tam chodí možná ještě z jiného důvodu. Prostě ze zvědavosti. Našeho zpravodaje ve Francii Jana Šmída, jak sám přiznává, zajímá období, kdy v zemi vládli králové, více než současnost. A podobně je na tom i řada Francouzů.

Sex a nevěra ve francouzské politice

Horlivý „lovec Billa Clintona“, nezávislý vyšetřovatel aféry amerického prezidenta s Monikou Lewinskou by se ve Francii těšil asi stejné vážnosti jako Mr. Bean. Sexuální aféry k této zemi odjakživa patřily, vždyť například prezident Felix Faure zemřel v náručí milenky a legendární je i aféra Napoleona s Josephinou. Touhu po moci ale i příběh Romea a Julie, rovněž se smutným koncem, pak připomíná vztah bývalého ministra zahraničí Rolanda Dumase s Christine Deviers-Joncourovou. Na rozdíl od britského tisku však není soukromý život francouzských politiků celospolečenským vlastnictvím, francouzské deníky si v tomto směru vždy počínaly mnohem diskrétněji. Proto je určitým překvapením vydání knihy SEXUS POLITICUS, která se zabývá dlouho tabuizovaným tématem – vztahy posledních francouzských prezidentů k ženám i rolí, jakou může nevěra hrát ve francouzské politice.

Dieppe

Městečko Dieppe není příliš známé, alespoň ne těm, kteří nevědí nic o historii 2. světové války. Ale probouzí se k životu a hlavně tam najdete kouzelná místa, mezi něž patří i staré usedlosti. Jednu z těch nejstarších, právě tu, kde údajně strávil noc i král Jindřich IV., zrekonstruoval zajímavý pár. Trochu zapomenuté a neprávem opomíjené městečko na severovýchodě Francie teď pro nás objeví zpravodaj Jan Šmíd.

Paříž v srpnu

„Omlouvám se, ale až do konce srpna mám zavřeno. Jsem na pláži.“ Když vidíte takovouto cedulku na dveřích trafiky, musíte se smát. Ale zároveň je vám trochu smutno. Srpen je v Paříži zvláštní měsíc.

Etretat

Francie má spoustu kouzelných koutů a jeden z nich najdete jen dvě hodiny jízdy od Paříže. Jeho krásy kdysi popisoval i spisovatel Guy de Maupassant. Toto místečko možná tak nějak podvědomě znáte i z obrazu impresionisty Clauda Moneta. Náš zpravodaj ve Francii Jan Šmíd nám místo, kam Pařížané prchají z velkoměsta ve snaze nalézt klid a pohodu, blíže představil.

Rychlý kontakt

Hlavní nabídka

• Úvodní stránka
• Životopis
• Nová kniha Z PAŘÍŽE
• DVD Korsika očima Jana Šmída
• Knihy Jana Šmída
• Objednávka (e-shop)
• Archiv
• Vyhledávání
• Napište Janu Šmídovi

Novinky

Témata

Z Paříže (novinka)

Nakladatelství Gutenberg

Odkazy