Jan Šmíd - Blog zpravodaje Českého rozhlasu

pátek-20.3. Kundera a nesnesitelná lehkost mé hlouposti

Ve čtvrtek 26.3. vychází ve Francii nová kniha Milana Kundery. Její název Une rencontre pro mě bude symbolizovat setkání s mou hloupostí. Aneb, jak to vypadá, když zpravodaj nepřemýšlí.

O tom, že vyjde kniha Milana Kundery jsem věděl asi pět dní. Dostal se mi totiž do ruky ediční plán nakladatelství Gallimard. Neudělal jsem o tom zprávu, neboť jsem chtěl mít natočeného někoho z nakladatelství, který by tuto informaci potvrdil. A pak by to šlo, pěkně se zvukem, jak se u nás říká, ve zprávách. Jenže mi trvalo příliš dlouho, než jsem někoho sehnal, v literární příloze listu Figaro vydání knihy prozradili, všiml si toho zpravodaj ČTK v Paříži, hned o tom napsal a já jsem se tak připravil o možnost informovat o tom jako první. Což je z mé strany spíše taktická chyba než hloupost. Ta přišla později. Když se tady děje něco v souvislosti s Kunderou, obyčejně sháníme nějaký fundovaný hlas, který by k tomu něco řekl. Na samotného Kunderu můžeme samozřejmě zapomenout, ten novináře njak nevyhledává. A tak, když se objevily první informace ke knize, honem přemýšlíme, kdo by k tomu mohl něco říci. V Gallimardu mlčí a nebo se zmohou jen na potvrzení informace a nic více, jména francouzských recenzentů nikomu u nás moc neřeknou, z Čechů, žijících v Paříži by snad mohl promluvit Liehm, ale ten už se na veřejnosti objevuje stále méně, a tak jsem vyrazil alespoň do prestižního knihkupectví Art et Letters. A vůbec mě nenapadlo, že jsem měl jak na dlani hlas jednoho z těch nejfundovanějších. Své jisté selhání přikládám na vrub určité roztěkanosti, kterou naše práce přináší – a nebo jsem se snad radoval z toho, že se mi ve stejný den podařilo promluvit s Jeanem Nouvelem, jedním z nejlepších světových architektů? V kadém případě jsem přímo z Trocadera, kde byl představován projekt na přestavbu Paříže, zamířil na porte de Versailes, veletrh knihy. A tam jsem měl znovu štěstí. Zrovna tam podepisoval knihu Jean Claude Carriere, jeden z nejzajímavějších „literárních“ lidí Francie současnosti. Hodně spolupracuje s Milošem Formanem – ostatně hned se mi pochlubil, že tu byl Forman minulý týden a proto vyrazili do několika dobrých restaurací, a je také autorem řady scénářů i knih – ta poslední je o Mexiku. Podařilo se mi s ním promluvit a teprve doma jsem si uvědomil, jakou velkou příležitost jsem propásl, když jsem se ho nezeptal na Kunderu. A přitom jsem samozřejmě věděl, že to byl právě on, kdo na základě Kunderovy knihy napsal scénář k filmové podobě Nesnesitelné lehkosti bytí. Tomu se říká šlapat si na vedení, které je v mém případě, asi nesnesitelně dlouhé….

««« Předchozí text: pondeli 16.3. Následující text: Malý Mikuláš - /Objektiv - 29.3./ - archiv ČT »»»

Jan Šmíd | 20.3.2009 Pá 04:21 | Deník Jana Šmída | trvalý odkaz | tisk | 875 x